Jedná se o národní symbol Číny, který je zobrazovaný na čínských zlatých mincích. V této zemi je i vysoce chráněna a zabití Pandy se trestá smrtí. V přírodě se vyskytuje již ojediněle v horských oblastech okolo Tibetu a oblasti Sečuánska. Patří do čeledi medvědovitých a žije v houštinách plných bambusů, jimiž se živí. Jako zástupce medvědovitých se neživí pouze masem jako další druhy z této čeledi, ale řadí se mezi všežravce. K bambusu někdy spořádá i hmyz, maso či dokonce vejce. Dospělý jedinec se dorůstá přibližně 1,5 metru a váží mezi 70 a 160 kg.
Ohrožená a zranitelná
Rozšíření pandy velké v přírodě velmi mizivé. Nižší populace je následkem znečišťování přírody, kácení bambusových houštin a mnoho dalších faktorů, vlivem kterých pandy se postupně zmenšují přirozená místa pro život. Dalším aspektem je i nízká porodnost, přičemž se rodí jedné samici jedno až dvě mláďata, z nichž většinou přežije pouze jediné. Panda velká se tak řadí mezi zranitelné druhy a je vyobrazena na symbolu pro Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Čína a její vliv
N území Číny nalezneme síť několika přírodních rezervací, ve kterých žijí v přírodě pandy velké. Rezervace jsou zařazeny do světového dědictví UNESCO. Ve značně větším množství se chovají v zajetí. Vlastnit pandu velkou je pro každou zoologickou zahradu na světě vrcholem úspěchu. Je velmi finančně i politicky náročná, jelikož Čína pandy pouze zoologickým zahradám zapůjčuje a za to požaduje velký finanční obnos. V současnosti je Panda velká k vidění ve 22 zoo na světě. V Číně je zřízeno i několik chovných středisek pro pandy z nich největší z nich se nachází v Čengdu. V těchto centrech se personál snaží, aby se pandy rozmnožovaly a byly navracovány zpět do přírody. Myšlenkou je přispívat k záchraně druhu, avšak často se reprodukce nedaří a návrat pand do přírody se potýká s celou řadou potíží.