abnote.cz

Nebýt Edisona, žijeme v šeru

Světlo používal člověk od pravěkého objevu ohně. Právě syrový oheň ve formě loučí, svící či olejových kahanů, se používal v podstatě až do vynálezu petrolejové lampy Janem Józefem Ignacy Łukasiewiczem v roce 1853. Tehdy šlo o převratný vynález, který umožnil používat ohně ke svícení mnohem bezpečnějším způsobem a bez velkého kouře. Petrolejky, jak se lampám začalo říkat, byly i mnohem efektivnější než starodávné svíce. V té době se sice již svítilo plynem, ale ten vyžadoval pevnou přípojku, což bylo velice nepraktické.

Plynové lampy byly nicméně velmi žádané pro osvětlení veřejných prostranství, nádraží či divadel a v Evropě se používají dodnes, i když spíše jako historická rarita.
Američan, který rozsvítil svět
Rok 1879 byl pro technický pokrok jedním z nejzásadnějších. Tehdy americký vynálezce, autor více než dvou tisíc patentů, mezi které patří fonograf, kinematograf, elektromobil či gramofonová deska, vynalezl žárovku. Nebyl to objev náhlý, pokusy na zahoření vlákna ve vakuu trvaly dlouho. Dokonce se říká, že musel Edison vyzkoušet několik set druhů různých průměrů vláken z různých materiálů, než přišel na ten pravý – wolframové vlákno.
Nicméně šlo o objev zcela zásadní, o čemž svědčí fakt, že žárovka ve své původní podobě vydržela dodnes.

Konec klasické žárovky
Počátkem dvacátého prvního století se začaly objevovat první náhražky klasické žárovky. Jejich vývoj byl podporován různými ekologickými lobby, které požadovaly nutná úsporná energetická opatření. Klasickou žárovku tak začaly nejprve vytlačovat halogenové žárovky, kde ovšem nešlo o úsporu elektrické energie, ale o vyšší svítivost. Teprve zdokonalení polovodičových svítivých diod s označením LED, zvýšení jejich výkonu a miniaturizace, byl počátek konce Edisonova klíčového vynálezu.
Klasická žárovka ovšem díky své spektrální kvalitě a přirozené barvě světla nalézá svá využití i nadále. Například v divadlech či průmyslových provozech, kde se pracuje s kmitavými stroji.

Bydlete kvalitně a za málo

Postavit si nebo koupit vlastní domek, kde by mohla žít pohodlně a klidně celá rodina, je snem asi většiny lidí, ale bohužel se často jedná o sen nerealizovatelný. Ceny takovéhoto bydlení jsou totiž často více než přemrštěné. I proto se u nás bydlí hlavně v bytech v panelových domech. Vlastní dům si však pořídit můžete i přesto, že nepatříte mezi horních deset tisíc. Nesmíte však bazírovat na domku se základy, ale vybrat si některou z mobilních alternativ. Možná byste se divili, že jde o kvalitní bydlení, které vás dokáže příjemně překvapit.

Asi každý si pod pojmem mobilní dům představí malou pojízdnou cirkusovou maringotku. I takové se stále dají koupit, ale tyto modely nejsou pro celoroční bydlení příliš vhodné, zvláště, pokud máte děti. Daleko prostornější, a hlavně komfortnější jsou mobilní domy nové generace. Ty už snesou srovnání i s byty v panelácích. V mnoha ohledech je dokonce předčí. Samozřejmě záleží na tom, který typ si koupíte, ale pokud sáhnete po luxusní verzi, určitě nebudete litovat. Navíc ani ty nejlepší typy nejsou příliš drahé a s trochou snahy se na ně dá ušetřit.
Hezký interiér
Když nebudete počítat cenu, ještě jednu velkou výhodu mají mobilní domy oproti jiným typům obydlí – vnitřní vybavení. To není obvykle lepší než jinde, ale do bytu si musíte vše shánět nebo minimálně přestěhovat. V mobilním domově už však máte vše připraveno.

Tím však není myšlen pouze nábytek, ale například i různé typy elektrospotřebičů, které se nacházejí hlavně v kuchyni. Obvykle nechybí trouba se sporákem, mikrovlnka a občas je součástí zařízení i rychlovarná konvice. Může se to zdát, že je to drobnost, ale pokud člověk nemá žádné vlastní vybavení nebo jenom malou část, toto rozhodně dokáže ocenit. Mnoho výrobců sice proklamuje, že vybavení je zdarma, ale to je samozřejmě zavádějící. Vše je zahrnuto do konečné ceny.

Kroky, kterými lze ušetřit ve vaší domácnosti

Každý by asi začal tím, že by zmenšil zapínání světel na minimum, nebo by přestal svítit úplně, to stejné by dělal s jinými spotřebiči, které si berou nějaký tel elektrický proud. Ovšem někdy není potřeba dělat tak radikální řešení, postačí se jen občas trochu zamyslel o rozdělování peněz.

Klasický a starý druh žárovek je doslova a do písmene žrout většiny elektřiny. Svícení vás přijde ročně až na tisíce korun, přitom se dá na tak velkých výdajích ušetřit tak mnoho. Jestliže nahradíte staré žárovky úspornými, náklady na svícení se vám sníží až o osmdesát procent, což není zrovna málo. Vhodné se si koupit žárovku která je na pomezí spotřeby, výkonosti a rychlosti rozsvícení. Nikdo nechce čekat i minuty na rozsvícení světel. Můžete také zainvestovat mnohem více a vyměnit žárovky za LED světla, které spotřebovávají ještě deset krát méně energie a dokáží rozsvítit místnost stejně dobře, jako ty žárovky klasické.
Dobře strukturované a promyšlené vytápění vám může ušetřit dalších několik tisíc korun. Pořiďte si správné nástroje pro regulaci teploty, aby se vám nestávalo, že přes den trpíte zimnicí a naopak, že přes noc se potíte nesmyslným horkem. Teplota se bude sama nastavovat a upravovat a termostaty vám budou dům udržovat v příjemné pokojové teplotě. Pokud odjedete na delší dobu pryč, můžete topení nastavit jednoduše na minimální teplotu a nechat dům temperovat.

Nenakupujte zbytečnosti! Před tím, než něco vložíte z regálu v obchode do vašeho košíku si nejdříve rozmyslete, jestli uvedenou věc opravdu potřebujete a jestli ji opravdu využijete například na vaření. Nevyužité věci se obvykle zkazí, a vy tak vyhodíte zbytečně peníze ven košem.
Choďte méně do restaurací. Pokud navštěvujete často kavárny a restaurace, udělejte z toho spíš příležitostné setkání. Více si vařte věci doma, nakonec tak můžete ušetřit i dost velkou částku.

Poštovní služby ve formě robotů nebo dronů

Robotický kufr na kolečkách váží zhruba deset kilogramů a přibližně tu samou váhu uveze rychlostí šesti kilometrů za hodinu. Osmdesát kolemjdoucích lidí si ho nevšimne, ostatní se ohlídnou, hlavně děti upoutá. Pár lidí se na něco zeptá, jeden člověk mu nabídnul jablko. Takto zatím vypadají zkušenosti nového doručovacího robota od Starship Technologies, který se během testování v Londýně a Arkansasu setkal asi se 120 tis. lidmi. Robot, který si zatím na webu firmy hledá své jméno, má vyřešit koncový úsek doručování zásilek, které vede až ke dveřím zákazníka a doručení hodně prodražuje. Poslední kilometr doručení představuje 30 až 40 procent nákladů na celkové doručení. Podle propočtu firmy by se cena dodávky měla snížit až na pouhý dolar za vyjížďku.

Kufr na kolečkách Robot vypadá jako moderní mobilní přenosná chladnička. Na kolečkách a pod dohledem devíti kamer a GPS sám jezdí po chodnících, vyhne se překážkám, včetně psích exkrementů. V případě potřeby lze řízení na dálku převzít operátorem, který přes reproduktory může komunikovat i s kolemjdoucími. Neustále vysílá údaje o své poloze jakož i videopřenos okolí, což odradí potencionálního zloděje, kteří by se chtěli vlámat do uzamčeného prostoru se zásilkou. Firma současně ujišťuje, že je jejich doručovatel bezpečný a nikoho neohrožuje. Jedná se tedy, jednoduše řečeno, o kufr na kolečkách. K zákazníkům bude vyrážet z obchodů či distribučních skladů a dodávku má zvládnout zhruba do půl hodiny. Objednat se dá mobilním telefonem na přesnou hodinu. Společnost Starship Technologies plánuje, že by roboty mohla nabízet obchodníkům jako službu. Využívat by ho měli začít v Londýně již letošní rok.

Doručovací drony Na záda miliardáře Friisovi, který vyvíjí kufr na kolečkách, dýchá podstatně ještě silnější váha a to Jeff Bezos z Amazonu. Jeho globální e-shop s vlastními distribučními sklady a dodávkami, chystá robotický útok vzduchem. Zboží Amazonu by měly doručovat drony v rámci služby Prime Air. Zatímco roboti z chodníků se hodí do středně velkých měst, drony pokryjí plochu daleko větší a zvládnou i delší vzdálenosti. Jejich nevýhodou je vyšší cena a nedůvěra regulátorů, kteří hlídají vzdušný prostor. Tuto služby by Amazone měla zrealizovat do deseti let. Podobné projekty připravuje také internetový gigant Google nebo světově největší síť supermarketů Walmart.

Roadtrip po městech Itálie

Náš roadtrip po Itálii započneme v Benátkách, dále navštívíme Bolognu a Florencii a výlet zakončíme slavnostně v Římě. Zkrátka pojedeme od severu k jihu, abychom nevynechali nic důležitého a nemuseli se zbytečně vracet.

Benátky

· K cestování po Benátkách můžete zvolit pro nás zcela netradiční způsob dopravy. Když se poplavíte loďkou kanály, dostanete se téměř kamkoli, kam budete potřebovat. Zakotvěte u některého z kostelů nebo paláců, kterých je v Benátkách tolik, že je člověk ani na prstech nespočítá. Nejvýznamnějšími z nich jsou kostel Svatý Marek nebo Dóžecí palác, na kterých můžete vidět byzantské prvky.

Bologna

· Ti z nás, kteří jsou slabší v historii, mají Bolognu spojenou s boloňskými špagetami. Můžete tu ovšem „ochutnat“ mnohem víc. Nachází se zde Boloňská univerzita, která byla vystavěna roku 1088, což z ní dělá největší univerzitu na světě. Kdo má špatné vzpomínky na studentská léta, může navštívit některou z mnoha místních bazilik. Jednou z nich je například Bazilika svatého Dominika, která je, jak již název napovídá, silně spjata s dominikány.

Florencie

· Ten, kdo nenavštívil Florencii, jakoby v Itálii nikdy nebyl. Město bývalo domovem mnoha světoznámých umělců. Není tedy divu, že zde na jejich počest vzniklo velké množství muzeí a galerií. Na prohlídky si předem vymezte několik dní, jelikož jsou hojně navštěvovány a mohou se pochlubit velkým množství exponátů. Pokud byste stáli o co největší příval dojmů, navštivte místo Galleria degli Uffizi, což je galerie přímo v prostorách paláce.

Řím

· Co by to bylo za roadtrip po Itálii, kdybychom vynechali její hlavní město, Řím, a samozřejmě jeho největší dominantu, Koloseum. Stavba pochází z roku 80. Přetrvala tedy 20 století a my se dnes můžeme pokochat pohledem na ni. Rozhodně také nezapomeňte navštívit chrám Pantheon, který je mnoha odborníky považován za nejdůležitější antickou budovu. Výlet můžete završit zastávkou u jedné z fontán.
Ti z Vás, kteří by měli ještě energii, nechť pokračují na jih a navštíví okouzlující Neapol!

Jak na vánoční dárky pro děti a kolik utratit?

Kolik utratit za vánoční dárky?

Odpověď na tuhle otázku se často odvíjí od toho, v čem jsme vyrůstali. Ne vždy však chceme pokračovat v tom stejném, mnohdy je to právě naopak. A tak pokud váš partner vyrostl v rodině, kde se na dárcích šetřilo a prakticky na ně nebyly peníze, bude si to chtít vynahradit s vlastními dětmi a pořídit jim co nejvíce dárků. Pokud naopak byl peněz dostatek, pravděpodobně nebude mít potřebu žádné kompenzace a dárků bude tak akorát. Na rozdíl od prvního případu si bude vědom toho, že ne vše se dá změřit peněžní hodnotou dárků.

Jaké dárky vybrat?

Pomineme-li věk dítěte a to, zda má nebo nemá vlastní přání, nejspíše budeme chtít vybrat i něco podle sebe. Překvapení, které však udělá radost i samotnému dítku. Neměli bychom však zapomínat na založení samotného dítěte. Pokud rádo čte nebo hraje na hudební nástroj, kolem mu pravděpodobně radost příliš neuděláte. Naopak pokud se nehne z hřiště, knížky ho budou spíše nudit. Vybírejte tedy kompromisem, abyste si rádi hráli s dětmi nejen vy, ale aby hračky bavily i je samotné.

Jak se s rodinou domluvit na dárcích?

V první řadě si udělejte jasnou představu o tom, kolik si přejete, aby vaše děti dostaly dárků. Zda máte představu spíše skromných Vánoc nebo štědřejších, zda dáváte přednost více malým dárkům nebo jednomu většímu. Následně se dohodněte se všemi babičkami, tetami a strýčky, abyste měli představu, jaké dárky a kolik jich vaše dítka dostanou. Jistě by vás mrzelo, kdyby byly vánoční svátky příliš chudé, na druhou stranu pokud děti dárky zahltíte, sami pomalu nebudou vědět, co vše pod stromečkem vlastně bylo, a odpadnou v půlce rozbalování.

Problém stereotypů.

Ne všechny holčičky si rády hrají s panenkami a stejně tak ne všechny kluky musí nutně nadchnout autíčka. Proto dbejte na skutečné zájmy svých dětí a snažte se vybrat dárky podle jejich vkusu. A abyste měli jistotu, že pro ně bude rozbalování dárků radost, ujistěte se, že i ostatní členové vědí, jakým hračkám dávají přednost.

Domácí kosmetika šetří vaši peněženku

Proto abychom si mohli vyrobit doma svou vlastní kosmetiku, nemusíte být žádným vystudovaným chemikem. Naše babičky dříve používali pouze tu přírodní a podomácku vyrobenou. Jsou k tomu potřeba ty nejzákladnější suroviny, které má většina z nás běžně doma ve spíži. A pokud ne, lze je jednoduše zakoupit v obchodě nebo natrhat v přírodě.
Nejenže výroba domácích produktů šetří vaši peněženku, šetří i životní prostředí a planetu Zemi. Jelikož doma vyrobené produkty neobsahují žádné chemikálie, které by se dále vstřebávali do vaší kůže a tím do vašeho těla, jsou prospěšné i v tomto ohledu. Pokud v produktech použijete i bylinky, které mají léty osvědčené léčivé účinky, další přidaná hodnota je na světě.

Pokud si budeme chtít vyrobit bylinnou mast, pro její základ použijeme sádlo. Sádlo je dostupné jak v obchodních řetězcích, tak u lokálních dodavatelů, řezníků a podobně. Sádlo je položka, která nás bude stát pár korun. Sádlo používaly v dřívějších dobách naše babičky, dnes můžeme sádlo nahradit například i kokosovým olejem. Ten je sice o trošičku dražší, ale pořád je to levnější varianta v přepočtu na ceny za pleťové krémy v drogeriích.
Do mastí můžeme přidat již zmíněné bylinky jako je měsíček, kostival, svízel, jitrocel nebo konopí. Nejznámější z nich je měsíček lékařský, který má blahodárné účinky, zklidňuje a regeneruje pokožku. Působí i na podrážděnou či popálenou kůži. Hodí se pro všechny typy pokožky a lze jej používat denně.

Kokosový olej je známý svým všestranným využitím a nemusíme do něj už nic přidávat. Lze jej použít na pokožku celého těla i na vlasy, má hydratační účinek a vlasové vlákno dokáže regenerovat. Proto se často používá jako vlasová maska či zábal. V případě zubů má bělící účinek.
Nemalé peníze utratíme i za výrobky jako jsou prací prášky či aviváže. Jako aviváž můžeme použít ocet, který stojí jen zlomek toho, co drahé aviváže plné chemikálií. Ocet smícháme s vodou, v poměru 1:1. Nemusíme se bát octového zápachu, prádlo bude měkké a svěží. Pokud bychom chtěli přidat vůni, použijeme přírodní esenciální oleje, které prádlo krásně provoní. Prací prášek lze vyrobit smícháním 100 g nastrouhaného mýdla a 1 kg sody na praní (uhličitan sodný). Bezesporu levnější varianta než prací prášek z drogerie. Výroba není nijak časově náročná a ušetřené peníze můžeme použít jinak.

Piráti se připravují na převzetí moci

Naštěstí ne metodami svých předchůdců na rychlých lodích brázdících vlny světových moří, nýbrž předpokládaným volebním vítězstvím v příštích parlamentních volbách. Je jejich „výběrové řízení“ na členy příští české vlády: a) prozíravým krokem, umožňujícím rychlé a kvalitní ustanovení exekutivy nebo: b)nabubřelá predikce nedbající varování úsloví „neříkej hop, dokud nepřeskočíš“? Jak už tomu tak bývá, správně je „Cé“

Ve skutečnosti se jedná o šikovné zahájení volební kampaně s využitím Thomasova teorému o sebenaplňujícím se proroctví. To hovoří o nesprávné definici reality, která nakonec způsobí tímto proroctvím předpokládané důsledky. Jestliže člověk nesprávně vyhodnotí situaci a toto hodnocení se dostane do širšího povědomí veřejnosti, je výsledkem situace, která neodpovídá skutečným a reálným počátečním skutečnostem. Na počátku je tedy nesprávná definice situace, ta vyvolá nové chování, v jehož důsledku se původně mylná představa stane pravdou. Zbývá jen dodat, že nesprávnou definici reality nezpůsobila pirátská nevědomost. Byl to naopak záměr. Navíc oblečený do líbivého a slušivého kabátku. Kdo by mohl něco namítat proti tomu, že politická strana chce do příštích vládních funkcí vybírat nejschopnější z nejschopnějších, prověřené souborem podmínek nutných, potřebných a vhodných k výkonu ministerské funkce.

Výsledky tohoto výběru, pokud skutečně proběhne, budou bezesporu interesantní. Nepůjde ani příliš o konkrétní jména, známá, či neznámá. Zajímavý bude jejich (ne)politický původ. Budou to lidé z lůna vlastní strany, spolehliví osvědčení pirátští bojovníci, z nichž některým bude potřeba některou drobnost způsobující trhlinku ve vhodnosti pro ministerské křeslo odpustit, ale jinak absolutně loajální příslušníci pirátské strany? Nebo lidé stojící mimo palubu pirátského škuneru, bezvýhradně splňující představy „vítězů příštích voleb“, u nichž však hrozí, že mohou „zlobit“ nepirátskými názory nebo dokonce činy? Jisté je jen jedno. Ať bude výsledek jakýkoli, šance Pirátů na volební vítězství, které jim umožní sestavit vládu v čele s pirátským premiérem, se matematicky vyjádřeno limitně blíží nule. Minulé volební výsledky Pirátů mohou v této straně navozovat vysokou míru optimismu, ale pro napodobení babišovského scénáře posledních let jim na rozdíl od hnutí ANO chybí hmotné prostředky a stejně jako hnutí ANO koaliční potenciál. Dokazuje to jejich účast ve vedení největší komunální samosprávy na území Česka – v pražském zastupitelstvu. Setrvání tamního křehkého koaličního slepence v součtu s jeho prospěšností městu a jeho obyvatelům (prospěšnost je třeba zdůraznit) do konce volebního období by znamenalo malý zázrak. Zkrátka, maximálním možným volebním úspěchem Pirátů v příštích parlamentních volbách bude možnost vyzkoušet si minoritní postavení ve vládní koalici. A to vůbec není málo. Zatím tomu i přes pirátskou předvolební chytristiku nic nenasvědčuje.

Ideální zahrada pro vašeho kočičího miláčka

Krmítka, budky a pítka pro ptáky
Osobně mám ptáky v zahradě velice ráda. S kočkou se však každé krmítko plné slunečnice brzy promění v živý bufet. Ptáci naštěstí vstávají dříve než já. Řešením je tedy nasypat krmení do krmítek už večer, aby je měli brzo ráno k dispozici a stihli se v klidu nakrmit ještě před tím, než vypustím kočku ven.
Naproti tomu na budky pro ptáky můžete rovnou zapomenout. Prakticky je nelze zavěsit tak, aby se k nim kočka nedostala a budka byla zároveň chráněna proti větru a dešti. Kočka vyšplhá téměř po všem a tam kde nevyšplhá, se pokusí skočit z nejbližšího možného místa odrazu. Nejen že by mohli přijít o život čerstvě vylíhlí ptáčci, ale i samotná kočka by si mohla ublížit v loveckém opojení a ve snaze se k nim za každou cenu dostat.

Pítka pro ptáky jsou na tom obdobně jako budky. Naštěstí však po většinu roku prší a ptáčci se můžou napít i ze zalitých misek u květináčů nebo z konve plné vody či ze zbytku vody v rýně. Pokud však nastanou velká sucha, pokusíme se situaci přece jen nějak vyřešit, to už většinou záleží na vhodnosti konkrétní zahrady, zda se nám pítko povede někam šikovně umístit. Platí však to stejné jako u budky – kočka se k němu bude chtít dostat a předem musíme počítat s tím, že by si mohla ublížit. Proto buďte opatrní, kam pítko umístíte.
Pelíšek a jídlo
Kočky by potřebovaly vlastního vrátného. Jakmile se někde zavřou dveře, zaručeně jimi budou potřebovat okamžitě projít. Ne vždy jsme však pohotoví, třeba jen odběhneme na nákup nebo máme puštěný vysavač a kočičku neslyšíme. V podobných situacích by měla mít kočka k dispozici vlastní pelíšek, který ji ochrání před prudkým sluncem a deštěm, pokud zůstane pár hodin sama venku.

Stejně tak by měla mít k dispozici dostatek pitné vody a jídla. Je však třeba počítat s variantou, že jídlo sní cizí kočka nebo kuna, přes noc se na ně může vloudit ježek. Osobně tedy dávám kočce hlavně čerstvou vodu a jídlo jen pokud je opravdu dlouho venku, jinak se chodí najíst domů. Jednak proto, aby se najedla v klidu bez stresu z možné nevítané návštěvy a za druhé proto, abych měla přehled, kolik toho kočička snědla.

Divizna je nejen krásná rostlina

Jedná se o diviznu, které stačí k růstu kamenitá půda. Alenení to jen krásná a mohutná rostlina, nyní v létě zářící žlutými květy, které velmi rády opylují včely. Jedná se také po mnoho generací využívanou bylinu pro zdraví. Její nasušené květy, které se sbírají od května do září, slouží vnitřně k uklidnění kašle, při zánětu průdušek, chrapotu, ale mohou pomoci také zevně, při bércových vředech a hemoroidech.

Divizna se dá také pěstovat na zahrádce

Jedná se o nenáročnou rostlinu, půda pro její pěstování může být chudá nejen na živiny, ale také i na vláhu. Přitom může být skutečnou okrasou naši zahrady. Co je pro možného pěstitele důležité, jedná se o rostlinu dvouletou, která v prvním roce vytváří růžici přízemních listů, které na podzim odumřou a do své krásy vyroste až druhým rokem.

Sběr, úprava a užití květů divizny

Květy se sbírají za suchého počasí, při sušení musíme dát pozor na velkou citlivost květů. Ty nejen, že při sebelehčích otřesech z rostliny opadávají, ale také při sušení za vlhkého počasí mohou zhnědnout, proto je dobré ihned po dosušení je dát do uzavřených nádob. Správně usušený květ by měl mít zlatožlutou barvu a medovou chuť. Dejte si ale pozor, abyste nesbírali na sušení tobolky se semeny, ty jsou jedovaté a v minulosti se dokonce používaly při pytlačení k omamování ryb. Květy obsahují slizovité látky, flavonoidy a kromě odkašlávání působí proti zánětům ústa hrtanu. Vnitřně se používají tři až čtyři čajové lžičky na čtyři deci horké vody. Necháme až patnáct minut louhovat a květy přecedíme přes jemné sítko, mají totiž malé chloupky. Kromě vnějších zábalů z usušených květů například u bércových vředů, můžeme neusušené, tedy čerstvé květy použít na výrobu přípravku na ošetření drobných ran a odřenin. Jak na to? Využijeme olivový olej, do kterého vsypeme čerstvé květy divizny. Oleje je asi jeden decilitr a květů jedna hrst. Sklenici uzavřeme a dáme na okno, které je dobře osluněné. Každý den obsah sklenice protřepeme a po třech týdnech přecedíme a dáme do lahvičky, kterou musíme uchovat v chladu a temnu. Kromě odřenin můžeme obsah využít také na štípnutí hmyzem.