Jak bych žil bez elektřiny?


Byly doby, kdy se u nás žilo bez elektřiny. A když se nad tím zamyslím, také to mělo něco do sebe. I ona doba měla jistě své přednosti. Ale ve srovnání s dneškem to byla doba dost primitivní. A to tak, že bych v ní žít nechtěl. Jak by vypadal můj život, kdyby nebylo elektřiny? Zkusil jsem si to představit a dospěl jsem k následujícím zjištěním. Bez elektřiny bych si nedokázal ani ohřát vodu na kávu, natož abych si bez ní uvařil. A kdybych ji tedy neměl zavedenou, respektive kdyby vůbec neexistovala, co bych si počal?

světlo žárovky

V lepším případě bych měl zavedenou jinou moderní vymoženost, jíž je plyn, na kterém by se dalo také vařit, v horším případě bych chodil do lesa na dřevo a to spaloval. Pochopitelně někde před domem, bez ohledu na počasí, protože v paneláku dost dobře nejde rozdělat táborák uprostřed pokoje. I když to tak někdy naši nepřizpůsobiví spoluobčané také dělají. Značnou část cesty do práce bych absolvoval zřejmě pěšky. Trolejbusy by se bez elektřiny zastavily, a je nepravděpodobné, že by mě městem popovezl třeba něčí koňský povoz.

zhaslá žárovka

Místo televize bych se díval z okna. A kdybych chtěl otevřít Windows, tedy okna, měl bych jen tutéž možnost. Program sestávající z černé obrazovky nebo práce na nezapnutém počítači by mě dlouho nebavily, a tak bych si mohl pochvalovat snad jedině to, že je na druhé straně ulice panelák, takže by se za těmi mnoha okny možná mohlo něco zajímavé odehrávat. I když bych to ke své smůle zřejmě neviděl, protože by i za těmi okny byla bez elektřiny tma. A co se vás týká, vy byste si určitě nepřečetli tyto řádky. Já bych je neměl bez elektřiny jak napsat a vy na čem přečíst. Ledaže bych to napsal perem na kus papíru a ten bych vám poslal. Což by ale bylo nezvládnutelné, protože neznám vaši adresu a vy mě. A kolik by tu bylo jenom dalších komplikací! Tolik, že jsem rád, že tu jenom teoretizuji. A že se snad nikdy bez elektřiny neocitnu.